Tomáš Hříbek

"Odpovědi přátelům"

Filosofie dnes 9(2) (2017): 91-110

Odpovědi kolegům Jakubu Mihálikovi, Michalu Polákovi, Tomáši Marvanovi a Stefanii Dach, kteří polemizovali s některými tezemi mé knihy Jaké to je, nebo o čem to je: Místo vědomí v materiálním světě.

"Précis knihy Jaké to je, nebo o čem to je? Místo vědomí v materiálním světě"

Filosofie dnes 9(2) (2017): 4-22

Shrnutí hlavních argumentů mé monografie o filosofii vědomí: 1. konceptuální mapa klíčových pozic posledních tří desetiletí, 2. variant materialismu a pojmu fenomentálního charakteru, 3. pojem vědomí bez fenomenálního charakteru, 4. variant naturalismu, zvláště té, jež by byla slučitelná s pojmem vědomí bez fenomenálního charakteru, 5. dezideráta knihy, která bude třeba doplnit v budoucnu.

JAKÉ TO JE, NEBO O ČEM TO JE? Místo vědomí v materiálním světě

Filosofia, Praha 2017

Zatím nejsouhrnnější domácí monografie o současné analytické filosofii vědomí, která se během posledních dvou dekád stala jednou z nejživějších oblastí filosofického výzkumu.

Kritické ohlasy:

Jakub Mihálik, "Čeští fyzikalisté o fenomenálním vědomí," Filosofický časopis 67 (5), 2019, s. 797–812

C:/Users/tomas/Downloads/Cesti_fyzikaliste_o_fenomenalnim_vedomi.pdf

Jakub Mihálik, "Russeliánský monismus jako svébytné metafyzické východisko," Filosofie dnes 9(2) (2017): 23-43

C:/Users/tomas/Downloads/259-Text%20%C4%8Dl%C3%A1nku-1018-1-10-20180830.pdf

Michal Polák, "Je to o fenomenálním charakteru," Filosofie dnes 9(2) (2017): 44-59

C:/Users/tomas/Downloads/257-Text%20%C4%8Dl%C3%A1nku-1021-1-10-20180830.pdf

Tomáš Marvan, "Explanandum teorie vědomí: marné hledání konsenzu?" Filosofie dnes 9(2) (2017): 60-73

C:/Users/tomas/Downloads/260-Text%20%C4%8Dl%C3%A1nku-1023-1-10-20180830.pdf

Stefanie Dach, "Hříbek a residua tradiční filosofie mysli," Filosofie dnes 9(2) (2017): 74-90

file:///C:/Users/tomas/Downloads/265-Text%20%C4%8Dl%C3%A1nku-1037-1-10-20180830%20(1).pdf

"Mají zvířata vědomí?"

Filosofický časopis 64(1) (2016): 3-22

Studie klíčových pozic v současné filosofii animálního vědomí. Ústřední část analyzuje různé varianty reprezentacionalismu, které představují dnešní mainstream. Reprezentacionalismus redukuje vědomí na jistý druh mentální reprezentace. Následuje rozbor teorie vědomí Daniela Dennetta a jejích implikací pro otázku animálního vědomí. Na rozdíl od kritiků, kteří považují Dennettovu pozici za výsledek pojmových zmatků, považuji ji za uvážené odmítnutí předpokladů, na nichž spočívají teorie hlavního proudu.

"Pojem animální mysli"

in: Hana Müllerová - David Černý - Adam Doležal (eds.), Kapitoly o právech zvířat. "My a oni" z pohledu filosofie, etiky, biologie a práva. Academia, Praha 2016: 235-306

Kritická analýza a zhodnocení současných filosofických teorií kognitivních schopností a vědomí mimolidských zvířat. Obsah: 1. Pojem mysli. 2. Jiné mysli. 3. Mohou zvířata myslet? 4. Mají zvířata vědomí? 5. Závěr.

"Materialismus a hylemorfismus"

Filosofický časopis 60(4) (2012): 585-600

Polemika s názory novotomistických filosofů Tomáše Machuly a Davida Peroutky, kteří navrhují, aby byl materialismus nahrazem tomistickým hylemorfismem. Tito autoři podceňují fakt, že hylemorfismus byl kritizován již v 17. století, zatímco materialismus nabyl plauzibilní podoby až ve druhé polovině 20. století. Avšak i hylemorfismus může být plodným způsobem inovován, pokud obětujeme filosoficky neudržitelnou ideu duše coby nemateriální substance, nezávislé na těle.

"Thoughtful Brutes"

Organon F 19, Suppl. (2012): 70-82

Donald Davidson and John Searle famously differ, among other things, on the issue of animal thoughts. Davidson seems to be a latter-day Cartesian, denying any propositional thought to subhuman animals, while Searle seems to follow Hume in claiming that if we have thoughts, then animals do, too. Perhaps we need to move beyond Davidson and Searle by developing a theory of non-propositional thought for animals.

"Adaptationism, Deflationism and Anti-Individualism"

in: T. Hříbek - J. Hvorecký (eds.), Knowledge, Value, Evolution. College Publications, London 2011: 167-187

A critical discussion of the relationships between psychological externalism and varietieties of biosemantics (Ruth Millikan and Daniel Dennett).

"Recenze: Tomáš Marvan (ed.), What Determines Content? The Internalism/Externalism Debate"

Filosofický časopis 58(3) (2010): 443-446

Recenze sborníku mezinárodních příspěvků na nejrůznější témata z diskuse mezi dvěma vůdčími teoriemi povahy a identity mentálních stavů, tj. internalismem a externalismem.

"Jak je možná iracionalita? Davidson a rozštěpená mysl"

in: Ludmila Dostálová - Tomáš Marvan (eds.), Studie o filosofii Donalda Davidsona. Filosofický časopis Suppl. 2 (2009): 79-101

Studie o fenoménu iracionality, který je zvláště akutní pro Davidsona, neboť jak známo považuje za nutnou podmínku intencionálního jednání to, že aktér je více méně racionální. Hájím Davidsona proti některým kritikům dokonalé racionality a objasňuji jeho přehlíženou teorii iracionality. Davidson v návaznosti na Freuda postuloval jistý rozštěp mysli, avšak nikoli mezi vědomou a nevědomou částí, nýbrž mezi mentálními stavy, jež se k ostatním vztahují jako důvody, a dalšími, které jsou pouhé příčiny. 

"Davidsonovy externalismy"

in: Ludmila Dostálová - Tomáš Marvan (eds.), Studie o filosofii Donalda Davidsona. Filosofický časopis Supp. (2009): 39-61.

Kritické zhodnocení Davidsonovy verze psychologického externalismu. Tvrdím, že Davidson nabízí dvě odlišné verze této teorie, které se ovšem nekryjí s obvyklým rozlišením mezi fyzickým a sociálním externalismem. Podle první Davidsonovy teorie určuje mentální stavy jedince jeho kauzální historie; podle druhé jsou mentální stavy každého jedince určeny jeho interakcemi s druhými lidmi. Tyto dvě teorie nejsou navzájem zcela konzistentní.

METAFYZIKA ANTIINDIVIDUALISMU

Filosofia, Praha 2008

Většina současných filosofů má za to, že intencionální mentální stavy (přání, přesvědčení, ...) jsou tělesné stavy: duše je tělo. Zastávají tedy stanovisko materialismu. Moderní materialismus však naráží na řadu problémů, přičemž fatálním se ukazuje především střet s teorií psychologického antiindividualismu (či externalismu). Ústřední část knihy je věnována podrobné kritice řešení, která se snaží najít kompromis mezi oběma pozicemi. Kniha je první monografií, tematizující vztah materialismu a antiindividualismu, a může sloužit i jako úvod do současných diskusí ve filosofii mysli.

"Quine a současná filosofie mysli"

in: Tomáš Marvan (ed.), Quine: nejen gavagai. Západočeská univerzita, Plzeň 2007: 75-105

Ukazuji, že Quine zastává instrumentalismus, tj. názor, že intencionální slovník má nanejvýš praktický význam, ale nemůže být součástí teorie reality. Ústřední část kapitoly analyzuje Quinovy fundamentální teoretické závazky, které jeho instrumentalismus motivují: holismus, naturalismus a fyzikalismus. Následuje rozbor eliminativismu Paula Churchlanda a instrumentalismu Daniela Dennetta, tj. nedávno vlivných teorií, z nichž obě čerpají z Quinových filosofických inovací.

"Anti-Individualism, Materialism, Naturalism"

Organon F 14(3) (2007): 283-302

A study of the implications of Burge's anti-invidualism for the metaphysics of mind. Provided that anti-individualism and materialism cannot be squared and materialism, as a speculative metaphyiscal theory, should be abandoned, is it a disaster? We need not, in consequence of our inability to construe a coherent metaphysics of mind, give up on intentional vocabulary any more than we must stop, in consequence of our inability to make sense of induction, anticipating the future.

"Socialismus, esencialismus a externalismus"

Filosofický časopis 55(6) (2007): 879-897

Studie hájí dva předpoklady Burgova externalismu: (1) "lingvistický socialismus", tj. tezi, že obsah přesvědčení je determinován pravidly, jimiž se řídí jeho užití ve sdíleném jazyce; (2) "sémantický esencialismus", tj. tezi, že přesvědčení si zachová svou identitu tak dlouho, dokud si udrží svůj obsah. Kritici socialismu preferují "individualismus", podle něhož je mentální obsah nezávislý na konvenním významu. Kritici esencialismu preferují "akcidentalismus", podle něhož obsah není pro přesvědčení podstatný. Vyvracím individualismus i akcidentalismus.

ZÁKLADNÍ POJMY FILOSOFIE JAZYKA A MYSLI

O.P.S., Plzeň 2007

Hesla pro filosofický slovník, editovaný Tomášem Marvanem a Jurajem Hvoreckým: "Autorita první osoby", "Externalismus a internalismus", "Funkcionalismus", "Indexické výrazy", "Mentální kauzalita", "Reduktivní materialismus", "Supervenience", "Úzký a široký obsah (teorie dvou komponent".

"Recenze: Peter Ludlow - Norah Martin (eds.), Externalism and Self-Knowledge"

Filosofický časopis 50(3) (2002): 528-530

Recenze nejlepší kolekce studií o vztahu externalimu, coby teorie, že identita propozičních mentálních stavů závisí na okolnostech za hranicemi subjektu, k otázce sebepoznání, tj. zda-li je subjekt autoritou ohledně obsahu svých vlastních mentálních stavů.

"Od Heideggera ke kognitivní vědě"

Filosofický časopis 48(6) (2000): 1049-1053

Recenze knihy filosofa Andy Clarka Being There: Putting Brain, Body and World Together Again (1997).

"Externalismus a vytrvalost kartezianismu"

Filosofický časopis 50(3) (2002): 359-386

Ústřední část této studie kritizuje dvě výzvy Burgovu psychologickému externalismu. Na jedné straně Fodorovo odmítnutí širokých obsahů z důvodu jejich údajné kauzální nerozlišitelnosti, na straně druhé Davidsonovu tvrzení, že instanční identita je slučitelná s psychologickým externalismem. Podle mého názory obě tyto výzvy selhávají. Posléze však tvrdím, že Burgova teorie sama dosud obsahuje reziduální karteziánský dualismus -- nikoli však dualismus substanční, nýbrž dualismus explanačních praktik.

"Descartes, Davidson a kauzální impotence mysli"

Filosofický časopis 44(5) (1996): 863-884

Studie o psychofyzickém problému coby problému mentální kauzality. Ačkoliv moderní materialismus eliminoval mentální stavy, které by byly sui generis, přesto je konfrontován s problémem epifenomenalismu, protože se zdá, že veškerou kauzální práci vykonají mentální příčiny díky svým materiálním vlastnostem. Mentální vlastnosti qua mentální se jeví kauzálně impotentní.

"Empirismus, naturalismus a ideje: Humovy vlivné doktríny ve