Tomáš Hříbek

"Odpovědi přátelům"

Filosofie dnes 9(2) (2017): 91-110

Odpovědi kolegům Jakubu Mihálikovi, Michalu Polákovi, Tomáši Marvanovi a Stefanii Dach, kteří polemizovali s některými tezemi mé knihy Jaké to je, nebo o čem to je: Místo vědomí v materiálním světě.

"Précis knihy Jaké to je, nebo o čem to je? Místo vědomí v materiálním světě"

Filosofie dnes 9(2) (2017): 4-22

Shrnutí hlavních argumentů mé monografie o filosofii vědomí: 1. konceptuální mapa klíčových pozic posledních tří desetiletí, 2. variant materialismu a pojmu fenomentálního charakteru, 3. pojem vědomí bez fenomenálního charakteru, 4. variant naturalismu, zvláště té, jež by byla slučitelná s pojmem vědomí bez fenomenálního charakteru, 5. dezideráta knihy, která bude třeba doplnit v budoucnu.

JAKÉ TO JE, NEBO O ČEM TO JE? Místo vědomí v materiálním světě

Filosofia, Praha 2017

Zatím nejsouhrnnější domácí monografie o současné analytické filosofii vědomí, která se během posledních dvou dekád stala jednou z nejživějších oblastí filosofického výzkumu.

Kritické ohlasy:

Jakub Mihálik, "Čeští fyzikalisté o fenomenálním vědomí," Filosofický časopis 67 (5), 2019, s. 797–812

C:/Users/tomas/Downloads/Cesti_fyzikaliste_o_fenomenalnim_vedomi.pdf

Jakub Mihálik, "Russeliánský monismus jako svébytné metafyzické východisko," Filosofie dnes 9(2) (2017): 23-43

C:/Users/tomas/Downloads/259-Text%20%C4%8Dl%C3%A1nku-1018-1-10-20180830.pdf

Michal Polák, "Je to o fenomenálním charakteru," Filosofie dnes 9(2) (2017): 44-59

C:/Users/tomas/Downloads/257-Text%20%C4%8Dl%C3%A1nku-1021-1-10-20180830.pdf

Tomáš Marvan, "Explanandum teorie vědomí: marné hledání konsenzu?" Filosofie dnes 9(2) (2017): 60-73

C:/Users/tomas/Downloads/260-Text%20%C4%8Dl%C3%A1nku-1023-1-10-20180830.pdf

Stefanie Dach, "Hříbek a residua tradiční filosofie mysli," Filosofie dnes 9(2) (2017): 74-90

file:///C:/Users/tomas/Downloads/265-Text%20%C4%8Dl%C3%A1nku-1037-1-10-20180830%20(1).pdf

"Mají zvířata vědomí?"

Filosofický časopis 64(1) (2016): 3-22

Studie klíčových pozic v současné filosofii animálního vědomí. Ústřední část analyzuje různé varianty reprezentacionalismu, které představují dnešní mainstream. Reprezentacionalismus redukuje vědomí na jistý druh mentální reprezentace. Následuje rozbor teorie vědomí Daniela Dennetta a jejích implikací pro otázku animálního vědomí. Na rozdíl od kritiků, kteří považují Dennettovu pozici za výsledek pojmových zmatků, považuji ji za uvážené odmítnutí předpokladů, na nichž spočívají teorie hlavního proudu.

"Pojem animální mysli"

in: Hana Müllerová - David Černý - Adam Doležal (eds.), Kapitoly o právech zvířat. "My a oni" z pohledu filosofie, etiky, biologie a práva. Academia, Praha 2016: 235-306

Kritická analýza a zhodnocení současných filosofických teorií kognitivních schopností a vědomí mimolidských zvířat. Obsah: 1. Pojem mysli. 2. Jiné mysli. 3. Mohou zvířata myslet? 4. Mají zvířata vědomí? 5. Závěr.

"Materialismus a hylemorfismus"

Filosofický časopis 60(4) (2012): 585-600

Polemika s názory novotomistických filosofů Tomáše Machuly a Davida Peroutky, kteří navrhují, aby byl materialismus nahrazem tomistickým hylemorfismem. Tito autoři podceňují fakt, že hylemorfismus byl kritizován již v 17. století, zatímco materialismus nabyl plauzibilní podoby až ve druhé polovině 20. století. Avšak i hylemorfismus může být plodným způsobem inovován, pokud obětujeme filosoficky neudržitelnou ideu duše coby nemateriální substance, nezávislé na těle.

"Thoughtful Brutes"

Organon F 19, Suppl. (2012): 70-82

Donald Davidson and John Searle famously differ, among other things, on the issue of animal thoughts. Davidson seems to be a latter-day Cartesian, denying any propositional thought to subhuman animals, while Searle seems to follow Hume in claiming that if we have thoughts, then animals do, too. Perhaps we need to move beyond Davidson and Searle by developing a theory of non-propositional thought for animals.

"Adaptationism, Deflationism and Anti-Individualism"

in: T. Hříbek - J. Hvorecký (eds.), Knowledge, Value, Evolution. College Publications, London 2011: 167-187

A critical discussion of the relationships between psychological externalism and varietieties of biosemantics (Ruth Millikan and Daniel Dennett).

"Recenze: Tomáš Marvan (ed.), What Determines Content? The Internalism/Externalism Debate"

Filosofický časopis 58(3) (2010): 443-446

Recenze sborníku mezinárodních příspěvků na nejrůznější témata z diskuse mezi dvěma vůdčími teoriemi povahy a identity mentálních stavů, tj. internalismem a externalismem.

"Jak je možná iracionalita? Davidson a rozštěpená mysl"

in: Ludmila Dostálová - Tomáš Marvan (eds.), Studie o filosofii Donalda Davidsona. Filosofický časopis Suppl. 2 (2009): 79-101

Studie o fenoménu iracionality, který je zvláště akutní pro Davidsona, neboť jak známo považuje za nutnou podmínku intencionálního jednání to, že aktér je více méně racionální. Hájím Davidsona proti některým kritikům dokonalé racionality a objasňuji jeho přehlíženou teorii iracionality. Davidson v návaznosti na Freuda postuloval jistý rozštěp mysli, avšak nikoli mezi vědomou a nevědomou částí, nýbrž mezi mentálními stavy, jež se k ostatním vztahují jako důvody, a dalšími, které jsou pouhé příčiny. 

"Davidsonovy externalismy"

in: Ludmila Dostálová - Tomáš Marvan (eds.), Studie o filosofii Donalda Davidsona. Filosofický časopis Supp. (2009): 39-61.

Kritické zhodnocení Davidsonovy verze psychologického externalismu. Tvrdím, že Davidson nabízí dvě odlišné verze této teorie, které se ovšem nekryjí s obvyklým rozlišením mezi fyzickým a sociálním externalismem. Podle první Davidsonovy teorie určuje mentální stavy jedince jeho kauzální historie; podle druhé jsou mentální stavy každého jedince určeny jeho interakcemi s druhými lidmi. Tyto dvě teorie nejsou navzájem zcela konzistentní.

METAFYZIKA ANTIINDIVIDUALISMU

Filosofia, Praha 2008

Většina současných filosofů má za to, že intencionální mentální stavy (přání, přesvědčení, ...) jsou tělesné stavy: duše je tělo. Zastávají tedy stanovisko materialismu. Moderní materialismus však naráží na řadu problémů, přičemž fatálním se ukazuje především střet s teorií psychologického antiindividualismu (či externalismu). Ústřední část knihy je věnována podrobné kritice řešení, která se snaží najít kompromis mezi oběma pozicemi. Kniha je první monografií, tematizující vztah materialismu a antiindividualismu, a může sloužit i jako úvod do současných diskusí ve filosofii mysli.

"Quine a současná filosofie mysli"

in: Tomáš Marvan (ed.), Quine: nejen gavagai. Západočeská univerzita, Plzeň 2007: 75-105

Ukazuji, že Quine zastává instrumentalismus, tj. názor, že intencionální slovník má nanejvýš praktický význam, ale nemůže být součástí teorie reality. Ústřední část kapitoly analyzuje Quinovy fundamentální teoretické závazky, které jeho instrumentalismus motivují: holismus, naturalismus a fyzikalismus. Následuje rozbor eliminativismu Paula Churchlanda a instrumentalismu Daniela Dennetta, tj. nedávno vlivných teorií, z nichž obě čerpají z Quinových filosofických inovací.

"Anti-Individualism, Materialism, Naturalism"

Organon F 14(3) (2007): 283-302

A study of the implications of Burge's anti-invidualism for the metaphysics of mind. Provided that anti-individualism and materialism cannot be squared and materialism, as a speculative metaphyiscal theory, should be abandoned, is it a disaster? We need not, in consequence of our inability to construe a coherent metaphysics of mind, give up on intentional vocabulary any more than we must stop, in consequence of our inability to make sense of induction, anticipating the future.

"Socialismus, esencialismus a externalismus"

Filosofický časopis 55(6) (2007): 879-897

Studie hájí dva předpoklady Burgova externalismu: (1) "lingvistický socialismus", tj. tezi, že obsah přesvědčení je determinován pravidly, jimiž se řídí jeho užití ve sdíleném jazyce; (2) "sémantický esencialismus", tj. tezi, že přesvědčení si zachová svou identitu tak dlouho, dokud si udrží svůj obsah. Kritici socialismu preferují "individualismus", podle něhož je mentální obsah nezávislý na konvenním významu. Kritici esencialismu preferují "akcidentalismus", podle něhož obsah není pro přesvědčení podstatný. Vyvracím individualismus i akcidentalismus.

ZÁKLADNÍ POJMY FILOSOFIE JAZYKA A MYSLI

O.P.S., Plzeň 2007

Hesla pro filosofický slovník, editovaný Tomášem Marvanem a Jurajem Hvoreckým: "Autorita první osoby", "Externalismus a internalismus", "Funkcionalismus", "Indexické výrazy", "Mentální kauzalita", "Reduktivní materialismus", "Supervenience", "Úzký a široký obsah (teorie dvou komponent".

"Recenze: Peter Ludlow - Norah Martin (eds.), Externalism and Self-Knowledge"

Filosofický časopis 50(3) (2002): 528-530

Recenze nejlepší kolekce studií o vztahu externalimu, coby teorie, že identita propozičních mentálních stavů závisí na okolnostech za hranicemi subjektu, k otázce sebepoznání, tj. zda-li je subjekt autoritou ohledně obsahu svých vlastních mentálních stavů.

"Od Heideggera ke kognitivní vědě"

Filosofický časopis 48(6) (2000): 1049-1053

Recenze knihy filosofa Andy Clarka Being There: Putting Brain, Body and World Together Again (1997).

"Externalismus a vytrvalost kartezianismu"

Filosofický časopis 50(3) (2002): 359-386

Ústřední část této studie kritizuje dvě výzvy Burgovu psychologickému externalismu. Na jedné straně Fodorovo odmítnutí širokých obsahů z důvodu jejich údajné kauzální nerozlišitelnosti, na straně druhé Davidsonovu tvrzení, že instanční identita je slučitelná s psychologickým externalismem. Podle mého názory obě tyto výzvy selhávají. Posléze však tvrdím, že Burgova teorie sama dosud obsahuje reziduální karteziánský dualismus -- nikoli však dualismus substanční, nýbrž dualismus explanačních praktik.

"Descartes, Davidson a kauzální impotence mysli"

Filosofický časopis 44(5) (1996): 863-884

Studie o psychofyzickém problému coby problému mentální kauzality. Ačkoliv moderní materialismus eliminoval mentální stavy, které by byly sui generis, přesto je konfrontován s problémem epifenomenalismu, protože se zdá, že veškerou kauzální práci vykonají mentální příčiny díky svým materiálním vlastnostem. Mentální vlastnosti qua mentální se jeví kauzálně impotentní.

"Empirismus, naturalismus a ideje: Humovy vlivné doktríny ve 20. století"

Filosofický časopis 65(2) (2017): 297-315

Studie o moderních inkarnacích Humových doktrín: empirismu, naturalismu a teorie idejí. Moderní empirismus je prezentován Reichenbachovým řešení Humova problému indukce; naturalismus Quinovou filosofií; a teorie idejí v podobě, v jaké byla rehabilitována Fodorem. Z uvedených tří Humových doktrín považuje autor za nejslibnější naturalismus.

"Filip Tvrdý o naturalizaci filosofie"

Filosofie dnes 9(1) (2017): 71-79

Rozlišuji tři verze současného filosofického naturalismu -- revizionistickou, konstruktivistickou a antireprezentacionalistickou -- a situuji jejich prostřednictvím naturalistický projekt českého filosofa Filipa Tvrdého.

"Jsme nutně tělesní?"

in: Petr Urban (ed.), Fenomenologie tělesnosti. Filosofia, Praha 2011: 183-202

Studie vztahu mezi osobou a tělem z hlediska fenomenologie a analytické filosofie. Ústřední část nabízí detailní analýzu Kripkovy výzvy současnému materialismu. Autor tvrdí, že je možné akceptovat Kripkovy modální a temporální argumenty ve prospěch dualismu osoby a těla bez přijetí samotného dualismu. Alternativu nabízí metafyzika konstituce: osoba je konstituována tělem, ale není s ním totožná.

"Nesnáze naturalismu: Rortyho přijetí v Čechách"

Filosofický časopis 48(1) (2000): 27-49

Málokterý současný americký filosof byl během devadesátých let v Čechách komentován tolik, jako Richard Rorty. V článku odmítám jakožto povrchní nálepky, kterých se mu u nás dostalo -- idealismus, subjektivismus apod. Ukazuji, že náleží do tradice filosofického naturalismu, i když jeho pozice má samozřejmě svá úskalí.

"Against Coady on Hume on Testimony"

Acta Analytica 11(16-17) (1996): 189-200

The paper critically examines C.A.J. Coady's analysis of testimony, concentrating on his interpretation of the views of David Hume. Coady sees Hume as the originator of the individualistic, first-person, view of testimony, which he rejects in favor of a third-person view. The author provides evidence that Hume was a third-person theorist himself, even if he did not think that the truth of the majority of beliefs must be presupposed.

"Darwinismus a formy kreacionismu"

in: Vladimír Havlík - Tomáš Hříbek (eds.), Z evolučního hlediska. Filosofia, Praha 2011: 21-73

Zevrubná kritika starších i novějších forem kreacionismu z hlediska darwinistického vysvětlení původu života. Osnova: 1. Co je darwinismus. 2. Teorie, fakta a "vědecký kreacionismus. 3. Teleologický argument a inteligentní plán. 4. Progresivní, evoluční a providenční teismus. 5. Naturalismus a materialismus.

Z EVOLUČNÍHO HLEDISKA: Pojem evoluce v současné filosofii

Filosofia, Praha 2011

Kolektivní monografie o filosofických předpokladech a důsledcích evoluční biologie. Lze rozlišit vědu, jakou je Darwinova teorie evoluce, od pavědy, jakou je kreacionismus? Jaký je vlastně dosah darwinismu - je omezen na biologickou sféru, nebo jej lze zobecnit v univerzální teorii vývoje? Umožní nám pochopit nejen povahu našich těl, ale i našich myslí? Zdůvodníme studiem našeho evolučního původu své morální závazky? A ospravedlníme jím svůj nárok na objektivní poznání?

KNOWLEDGE, VALUE, EVOLUTION

College Publications, London 2011

The volume presents original contributions from the Knowledge, Value, Evolution conference, held in 2009 in Prague. Chapters included in this volume give a very comprehensive picture of the work on a Darwinian-inspired epistemology, philosophy of mind, ethics, social philosophy, as well as a more empirical study of cognition and religion.

"Charles Darwin, filosof pro 21. století"

Filosofický časopis 57(6) (2009): 811-835

Programový manifest darwinistického naturalismu. Tvrdím, že filosofem pro 21. století je spíše Darwin než Wittgenstein. Filosofické otázky jsou povýtce normativní -- nejen v etice, ale i v epistemologii a filosofii mysli. Darwinistický naturalismus nabízí slibné odpovědi ve všech těchto klíčových oblastech filosofického bádání.

"Tři filosofové o Darwinovi"

Filosofický časopis 57(6) (2009): 935-940

Recenze tří knih o filosofickém významu darwinismu k Darwinovu dvojímu výročí: John Dupré, Darwin's Legacy; Philip Kitcher, Living with Darwin; Michael Ruse, Darwinism and Its Discontents.

"Autonomní vozidla, město bez řidiče a město pro chodce"

in: Ondřej Vaculín, David Černý a Petr Zámečník (eds.), Automatizované řízení vozidel a autonomní doprava: Technické a humanitní perspektivy. Academia, Praha 2022.

Ačkoli přibývá literatury o dopadu autonomních vozidel (AV) na urbanismus, většina autorů nezkoumá samu ideu města. Tento nedostatek se odráží ve skutečnosti, že většina příspěvků na téma vztahu mezi AV a urbanismem bere v úvahu jen severoamerickou situaci. To znamená, že berou jako danost severoamerické "město na dálnici". Moje kapitola pléduje za filosofickou reflexi ideje města, která je nutná, má-li zavedení AV vést k žádoucím výsledkům.

"Autonomous Vehicles, the Driverless City, and the Pedestrian City"

in: Ryan Jenkins, David Černý & Tomáš Hříbek (eds.), Autonomous Vehicle Ethics: The Trolley Problem and Beyond. Oxford University Press, New York 2022.

Although there has been a growing body of literature on the impact of autonomous vehicles (AVs) on the urban form, most authors have not critically examined the very idea of the city. This neglect is reflected in the fact that most contributions on the relations between AVs and urbanism are US-centric; that is, they assume the reality of the North American city on the highway. This chapter urges that a philosophical examination of the idea of the city is needed, if we are to achieve a desirable result by introducing AVs.

AUTONOMOUS VEHICLE ETHICS: The Trolley Problem and Beyond

Ed. by Ryan Jenkins, David Černý & Tomáš Hříbek, Oxford University Press, New York 2022

Represents a first book-length, interdisciplinary collection on the ethical and social implications of autonomous vehicles. Collects the work of leading experts in the field of the ethics of autonomous vehicle. Examines a famous philosophical thought experiment in the context of autonomous vehicles, as well as introducing new approaches.

"Asistovaná smrt, profesní etika a svědomí"

Časopis zdravotnického práva a bioetiky 9(1) (2019): 27-38

Kritika dvou argumentů odpůrců sebesusmrcení pacienta za pomoci lékaře a aktivní eutanázie: (1) apelu k profesní etice medicíny, která údajně takové úkony zakazuje, a (2) právu lékaře na výhradu z důvodu svědomí.

"Darwinistická metaetika"

in: Jakub Jirsa et al., Přístupy k etice. Filosofia, Praha 2016: 297-345

Kritická analýza novějších metaetických teorií, které berou vážně darwinistický obraz člověka. Osnova: 1. Evoluce altruismu. 2. Biologie etiky. 3. Moore a kritika naturalismu. 4. Darwinistický nonkognitivismus. 5. Darwinistický kognitivistický realismus a konstruktivismus. 6. Darwinistický kognitivistický antirealismus. 7. Darwinistický fikcionalismus.

"Od eutanazie k infanticidě"

Časopis zdravotnického práva a bioetiky 5(1) (2015): 5-27

Studie, jejímž jádrem je kritická analýza nejpromyšlenější současné obhajoby infanticidy, totiž tzv. argumentu nahrazením (Replacement Argument) australského bioetika Petera Singera. Podle mého názoru toto čistě neosobní zdůvodnění infanticidy selhává. Odmítám je ve prospěch Dworkinovy distinkce mezi zkušenostními zájmy, jež mohou mít již novorozenci, a kritickými zájmy, jež se objevují až v pozdějším věku.

"Etika lidského vylepšování a liberální eugenika"

Filosofický časopis 62(6) (2014): 847-861

Obrana liberálního postoje k biotechnologickému vylepšování člověka (human enhancement) proti extrémům konzervatismu, na straně jedné, a radikalismu, na straně druhé.

"Recenze: J. R. Richards, The Ethics of Transplants"

Filosofický časopis 62(6) (2014): 915-919

Recenze vynikajícího a inovativního pojednání o etice transplantace.

"Recenze: M. Vácha - R. Königová - M. Mauer, Základy moderní lékařské etiky"

Filosofický časopis 62(6) (2014): 909-915

Recenze učebnice lékařské etiky od autorského kolektivu pod vedením Marka Váchy. Ukazuji, že obsah knihy je nevyvážený, obsahuje četné faktické chyby a sugeruje tendenční názory, diktované teologickými premisami hlavního autora.

"Utilitarismus, nacismus a eutanazie"

Filosofický časopis 60(6) (2012): 901-910

Odpověď Martě Munzarové, která kritizovala můj článek Za etiku bez teologie. Munzarová má mylné představy o povaze bioetiky, o utilitarismu a deontologii ve vztahu k eutanazii, i o vztahu moderního hnutí za legalizaci eutanazie a nacistickou genocidou.

"Ještě o etice eutanazie: odpovědi kritikům"

Filosofický časopis 59(6) (2011): 911-931

Odpovědi kritikům mého článku Za etiku bez teologii Martě Vlasákové, Ingrid Strobachové a Jakubu Jirsovi.

"Evoluce morálky"

in: Vladimír Havlík - Tomáš Hříbek (eds.), Z evolučního hlediska. Filosofia, Praha 2011: 171-206.

Kapitola, systematicky pojednávající o relevanci evoluční biologie pro etiku. Obsah: 1. Egoismus a altruismus. 2. Preskriptivní evoluční etika (2.1 Klasický etický naturalismus 2.2 Současný etický naturalismus 2.3 Morálně korektivní význam darwinismu). 3. Deskriptivní evoluční etika (3.1 Altruistický vehikl 3.2 Dobráci od přírody). 4. Evoluční metaetika.

"Za etiku bez teologie: K článku Marka Váchy"

Filosofický časopis 58(5) (2010): 729-749

Kritická reflexe Váchova článku o etice eutanazie. Váchovi schází filosofický přístup k problému eutanazie a místo argumentů nabízí rétoriku. Jediná argumentační linie, kterou lze ve Váchově článku zjistit, je založená na přirozené teologii, kterou sám jinde odmítá. Nabízí čtenáři falešné dilema mezi teistickou objektivní etikou na jedné straně a naprostým subjektivismem na straně druhé. Autor jako alternativu prezentuje objektivní sekulární etiku eutanazie, opírající se o pojem újmy.

"Recenze: Alasdair MacIntyre, Ztráta ctnosti"

Filosofický časopis 56(4) (2008): 610-616

Recenze českého překladu jednoho z nejvlivnějších děl morální a politické filosofie. Tvrdím však, že MacIntyreův neoaristotelismus a konzervatismus jsou nepřesvědčivé.  

"Ornament a ideologie: Karel Teige a teorie architektury"

Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 29 (2020): 38-66

Účelem stati je vstřícná interpretace Teigovy kritiky architektury, již lze považovat za jeden z mála originálních lokálních příspěvků k marxistické teorii umění a kultury.

"Realismus, materialismus a umění"

Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 21 (2016): 38-66

Kritická analýza tzv. objektově orientované ontologie Grahama Harmana jakožto teorie umění.

"Český Greenberg. Mukařovský a estetický formalismus"

Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 19 (2015): 6-26

Srovnávací analýza Mukařovského a Greenbergovy estetiky, jejímž cílem je ukázat, že český autor měl blízko k formalismu amerického uměleckého kritika.

"Recenze: Piotr Piotrowski, Art and Democracy in Post-Communist Europe"

Umění/Art 62(1) (2014): 87-89

Recenze významné knihy polského historika o umění ve východní Evropě od pádu komunismu.

"The Menard Case and the Identity of a Literary Work of Art"

in: Tomáš Koblížek - Petr Koťátko - Martin Pokorný (eds.), Text + Work: The Menard Case. Litteraria Pragensia, Prague 2013: 6-34

A study of the ontology of a literary work of art, crtiquing the arguments of Arthur Danto and Nelson Goodman from the standpoint of semantic externalism.

"Review: Denis Dutton, The Art Instinct: Beauty, Pleasure, and Human Evolution"

Estetika: The Central European Journal of Aesthetics 48(2) (2011): 248-253

A review of Dutton's book introducing his conception of Darwinian aesthetics.

"Proti metodě: Karel Kosík o architektuře a urbanismu"

in: Marek Hrubec (ed.), Myslitel Karel Kosík. Filosofia, Praha 2011: 225-249

Analýza a zhodnocení filosofie architektury v Kosíkově pozdním díle. Kosíkovy konzervativní úvahy o architektuře jsou symptomatické pro jeho heideggeriánský odklon od raného fenomenologického marxismu.

"Darwin's Writers"

Slovo & Smysl/Word & Sense 5(11-12) (2009): 19-52

The paper examines the impact of Darwin's ideas on the English literature, from the late Victorians Samuel Butler, G. B. Shaw and H. G. Wells to our contemporaries A. S. Byatt and Ian McEwan.

"Proti primitivismu: Gombrichova kritika moderního umění"

in: František Mikš - Ladislav Kesner (eds.), Porozumět umění a jeho dějinám. Barrister & Principal, Brno 2009: 117-163

Kritická analýza Gombrichovy teorie dějin umění, vystavěné podle Popperovy filosofie vědy. Osnova: 1. Gombrich a jeho nepřátelé. 2. Dějiny umění jako dějiny vědy. 3. Dobrý Dalí, špatný Pollock, ještě horší Duchamp. 4. Dějiny umění a dějiny znázorňování.

"Gombrichovské obrazy a iluze"

Souvislosti 19(4) (2008): 262-267

Recenze knihy brněnského publicisty Františka Mikše Gombrich: Tajemství obrazu a jazyk umění (2008). 

"Recenze: Nelson Goodman, Jazyky umění. Nástin teorie symbolů"

Organon F 15(2) (2008): 273-278

Recenze českého překladu zakladatelského díla analytické estetiky.

"Recenze: Tomáš Pospiszyl, Srovnávací Studie"

Estetika 44(1-4) (2007): 211-215

Recenze nejlepšího příspěvku k české výtvarné kritice první dekády 21. století.

"Recenze: Roger Scruton, Estetické porozumění"

Organon F 13(4) (2006): 554-558

Recenze českého výboru ze sbírky Aesthetic Understanding známého britského estetika.

"Karel Teige and the 'wissenschaftliche Weltauffassung'"

Umění/Art 53(4) (2005): 366-384

The study responds to the polemic between the architectural historians Simone Hain and Rostislav Švácha concerning the alleged affinity of Karel Teige's thought to logical empiricism. This affinity was asserted by Hain and rejected by Švácha. I agree with Švácha that Hain's position is anachronistic, and thus untenable. At the same time, I point out against Švácha that the absence of the specific doctrines of logical empiricism does not mean that we cannot find some wider intellectual commitments that Teige shared with logical empiricists.

"Recenze: Thierry de Duve, Kant after Duchamp"

Umění/Art 47(3) (1999): 238-241

Recenze ambiciózní knihy známého belgického výtvarného kritika, jenž se pokusil reinterpretovat Kantovu estetiku jako teorii současného, postduchampovského umění.

"Magritte Meets Kripkenstein"

Umění/Art 45(3-4) (1997): 240-258

An interpretation of René Magritte's word-pictures in terms of Kripke's interpretation of Wittgenstein.

"Rozhovor s A. C. Dantem: O filozofické metodě, Derridovi a posthistorickém umění"

Umění/Art 45(3-4) (1997): 381-385

Rozhovor s nejvlivnějším americkým filozofem umění a uměleckým kritikem (spolu s Tomášem Pospiszylem).

"Dvakrát nový Arthur Danto"

Umění/Art 44(6) (1996): 572-577

Recenze dvou knih Arthura Danto: Beyond the the Brillo Box: The Visual Arts in Post-Historical Perspective (1992) a Embodied Meanings: Critical Essays and Aesthetic Meditations (1994).

"Auf/Bau/Haus: Tracking the Continuities Between Logical Positivism and Avant-Garde Art"

Umění/Art 44(1) (1996): 53-73

A study of the mutual influences between the scientific philosophy of the Vienna Circle and the avant-garde art and architecture, primarily the Bauhaus.

"Recenze: Daniel Dennett, Breaking the Spell: Religion as a Natural Phenomenon"

Organon F 17(3) (2010): 419-424

Recenze knihy Daniela Dennetta, nabízející naturalistickou teorii náboženství. Tvrdím, že navzdory jeho snaze vylíčit naturalistickou religionistiku jako slučitelnou s náboženskou praxí je Dennettův přístup přijatelný jen pro ateisty.

"Potíže s rodem"

Filosofický časopis 71(1) (2023): 149-158

Recenzní esej o knihách na téma transgenderismu Kathleen Stock, Material Girls (2021) a Shon Faye, The Transgender Issue (2021).

"Dál žít ve svém bytě: Úskalí nesmrtelnosti a dlouhověkosti"

in: Otto M. Urban (ed.), Vanitas v současném českém umění. DOX, Praha 2021: 34-37

Text o metafyzice a etice nesmrtelnosti a extrémní dlouhověkosti pro katalog výstavy o motivu vanitas v současném českém umění.

"Co by udělal Kant? Etika v čase pandemie"

A2 12 (2020)

Populární článek o etických výzvách pandemie nemoci covid-19, a jak je řešit z hlediska utilitarismu a kantovské etiky.

"Se Susan Schneider o futuristické technice, vědomí a metafyzice"

Filosofický časopis 68(4) (2020): 567-579

Rozhovor s americkou filosofkou Susan Schneider o její práci na filosofických otázkách transhumanismu a metafyziky vědomí.

"Heretik: Sir Roger Scruton 27. 2. 1944 – 12. 1. 2020"

Filosofický časopis 68(1) (2020): 149-154

Nekrolog anglického filosofa, zmiňující jeho pomoc českým filosofům v době nesvobody, a jeho důležité příspěvky k filosofii hudby, filosofii architektury a filosofické antropologii.

"Technology Ethics in Central Europe: A New Hope from Prague"

Patrick Lin, Director of Ethics + Emerging Sciences Group of California Polytechnic State University interviews Tomáš Hříbek and David Černý, the founders of the Karel Čapek Center for Values in Science and Technology.

"Technika nás nespasí. Rozhovor s Patrickem Linem"

Ž 40 (2019): 34-37

Rozhovor s americkým filozofem Patrickem Linem, specialistou na etiku nových technologií.

"Žádný druh tu není navěky: S Tomášem Hříbkem o mysli a umělé ingeligenci"

A2 19 (2019)

Interview o technických i spekulativních otázkách umělé ingeligence.

EUTANAZIE Z POHLEDU MEDICÍNY, FILOZOFIE A PRÁVA

Academia, Praha 2018 (2. vyd.)

Stručný a populární přehled současné diskuse o eutanazii z hlediska medicíny (Josef Koutecký, Pavel Klener, Pavel Pafko, Pavel Ševčík, Ondřej Sláma), filosofie (David Černý a Tomáš Hříbek) a práva (Adam Doležal a Tomáš Doležal).

"Máme zavřít hranice na sto západů?"

Orientace LN 22.7.2017: 22

Hromadná recenze několika titulů na téma etiky imigrace: Carens, Imigranti a právo na pobyt (2016), Michael Dummett, O přistěhovalectví a uprchlících (2016), David Miller, Strangers in Our Midst (2016), Thomas Grundmann a Achim Stephan, Welche und wie viele Flüchtlinge sollen wir aufnehmen? (2016), JulianNida-Rűmelin, Über Grenzen denken (2017).

"Jak v této zemi lépe umírat?"

Orientace LN 15.10.2016: 19-20

Kritika stávajícího drakonického zákonodárství v Čechách, které trestá eutanazii jako vraždu a zároveň brání pacientům na konci život zkrátit utrpení, a zároveň kritika úrovně české odborné diskuse o asistovaném umírání.

"O vědomí, náboženství a svobodě vůle: Rozhovor s Danielem Dennettem"

Filosofický časopis 66(2) (2017): 171-183

Rozhovor s americkým filosofem Danielem Dennettem o klíčových tématech jeho díla: teorii vědomí, naturalistické religionistice, a metafyzice svobodné vůle. Ve spolupráci s Jamesem Hillem.

"Kosmický horor, materialistický horor"

in: Otto M. Urban (ed.), Massakr Vol. 1: Lovecraft. Galerie města Plzně, Plzeň 2016: 8-19

Esej v katalogu k výstavě současného výtvarného umění, ovlivněného Lovecraftovým kosmickým hororem. Vymezuji Lovecraftův horor s pomocí definice Noela Carrolla a odlišuji Lovecrafův pesimistický ateismus od optimistické verze Bertranda Russella.

"Obnovování filozofie s Hilary Putnamem"

Orientace LN 26.3.2016, s. 22

Nekrolog významného amerického filosofa Hilary Putnama

"'Nejvlivnější filozof dneška' Peter Singer: Přestaňme teoretizovat, konejme"

Orientace LN 4. 7. 2015: 21-22

Rozvor s nejvlivnějším morálním filosofem současnosti Peterem Singerem o našich závazcích ke zvířatům, o etice a infanticidě, i o efektivním altruismu.

"Arthur Danto (1.1.1924 - 24.10.2013)

Filosofický časopis 61(6) (2013): 946-949

Nekrolog nejvýznamnějšího filosofa umění druhé poloviny 20. století. Připomínám základní teze jeho ontologie umění, filosofie dějin umění a estetiky.

"Karel Marx, měšťák 19. století"

Orientace LN 3.8.2013: 25

Recenze životopisu Karla Marxe z pera historika Jonathana Sperbera, Karl Marx, a Nineteenth-century Life (2013). Sperber dokazuje, že Marx byl mnohem víc člověkem své doby, než se má obvykle za to -- včetně představ o demokracii, buržoazní morálce, vztahů mezi pohlavími, a rasismu.

"Filozof nechť k cigaretám nemlčí"

Orientace LN 15.6.2013: 24

Esej, v němž tvrdím, že milliánský liberalismus není v rozporu se snahou omezovat kouření na veřejnosti

"Život je ohavná záležitost"

Živel 37 (2013): 104-109

Esej o duchovním světě mistra literárního hororu H. P. Lovecrafta.

"Než mít děti, to se radši zabít! O Weiningerovi a vyhynutí lidského rodu"

Živel 36 (2012): 84-89

Esej o díle kontroverzního vídeňského kulturního kritika ze začátku 20. století.

"Vesmír smysl nemá, naše existence však ano: Rozhovor s Lawrencem Kraussem"

Orientace LN 26.4.2014, s. 26-27

Rozhovor se slavným americkým fyzikem Lawrencem Kraussem o vědě, náboženství a filosofii.

"Jak být dobrý i bez pánaboha"

Kavárna MfDnes 5. 5. 2012: 32-34

Populární článek o nezávislosti morálky na náboženství.

"Volejte věštce nebo pana profesora"

Živel 34 (2011): 44-47

Kritika zcestných názorů Zdeňka Neubauera, zvláště jeho obhajoby astrologie.

"Evoluční psychologie a feminismus"

Orientace LN 15. 1. 2011: 24

Populární článek o tom, že za oprávněné politické cíle feministického hnutí se lze brát i tehdy, budeme-li respektovat poznatky evoluční psychologie o biologické podmíněnosti lidských vlastností.

"Zač mají být ateisté vděčni?"

Orientace LN 9.10.2009: 24

Současný katolicismus nastavuje veřejnosti dvě tváře: přívětivou tvář smířlivého Tomáše Halíka, jenž chce vést dialog s ateisty, a přísnou tvář mnohem rigidnějšího papeže Benedikta XVI, jenž neváhá klást atestům vinu za hrůzy nacismu. V populárním článku tvrdím, že Tomáš Halík ve skutečnosti přechází na pozice ateismu a papež falšuje historická fakta.

"Zombie všech zemí, spojte se!"

Živel 31 (2010): 60-64

Marxistická interpretace díla mistra filmového hororu George Romera.

"Čtyři jezdci ateismu"

Živel 30 (2009): 52-57

Populární prezentace myšlenek hlavních představitelů Nového ateismu -- Richarda Dawkinse, Christophera Hitchense, Sama Harrise a Daniela Dennetta.

"Filosofický parník"

Filosofický časopis 57(3) (2009): 446-451

Recenze knihy britské novinářky Lesley Chamberlain The Philosophy Steamer (2006) o vypovězení předních ruských filosofů a dalších intelektuálů v podvečer založení SSSR.

"Nový ateismus a jeho kritici"

Orientace LN 7. 11. 2009: 24

Recenzní esej o klíčových představitelích tzv. Nového ateismu -- Richardu Dawkinsovi, Christopheru Hitchensovi, Samu Harrisovi a Danielu Dennettovi -- a několika jejich kriticích -- konzervativním křesťanovi Dineshi D'Souzovi a marxistovi Terrym Eagletonovi.

"Náboženství jako virus mysli"

Orientace LN 8. 8. 2009: 19

Hromadná recenze na několik nových titulů na téma ateismu: Richard Dawkins (č. přek. 2009), Boží blud; Daniel Dennett, Breaking the Spell: Religion as a Natural Phenomenon (2006); Michael Ruse, Can a Darwinian Be Christian? The Relationship between Science and Religion (2004).